Bosorka

Varianty jmen

Bosorka (Slovensko)Bosorka (Morava)Bosunka (Karpaty)

Popis

Bosorka je karpatská čarodějnice s upírskými rysy, typická pro Slovensko, východní Moravu a Valašsko. Původně slovo znamenalo prostě čarodějnici či kouzelnici, ale ve folklóru převzala roli podobnou strize či ježibabě. V její bytosti se prolínají prvky východoslovanské čarodějnice, západoslovanské boginky a jihoslovanských démonů (dvojdušnice). Věřilo se, že čím více duší bosorka vlastnila (jedna až tři), tím byla silnější a nebezpečnější. Její aktivita vrcholila během "Čarodějnických dnů" mezi svátky sv. Kateřiny (25. listopadu) a sv. Lucie (13. prosince), kdy temnota posilovala její moc.

Vzhled

Stará žena s rysy typickými pro čarodějnice - hákovitý nos, vrásčitá tvář, dlouhé rozcuchané vlasy. Někdy zobrazována s upírskými rysy jako ostré zuby či bledá pleť. Může měnit podobu a přijímat různé formy.

Chování

Bosorka útočila na lidi různými způsoby - kradla mléko kravám, sesílala kletby, způsobovala nemoci. V noci obcházela vesnice a škodila domácnostem. Mohla vlastnit více duší, což zvyšovalo její magickou sílu. Aktivní byla zejména v období kolem zimního slunovratu.

Prostředí

Karpatské vesnice, zejména Slovensko, východní Morava a Valašsko. Pohybovala se v okolí lidských obydlí, stájí a chlévů.

Schopnosti

Krádež mléka
Schopnost magicky krást mléko z krav na dálku
Proměna podoby
Schopnost měnit svou podobu
Shromažďování duší
Může vlastnit více duší, což zesiluje její moc
Černá magie
Ovládá temnou magii, kletby a uhranutí

Slabiny

Práskání bičem (Střední)
Mladí muži práskali biči k zahnání zla
Svěcená voda (Vysoká)
Kropení domácnosti svěcenou vodou
Česnek (Vysoká)
Česnek ji odpuzuje - jíst, mazat na dveře a kliky

Ochrana

Ochranné kruhy
Kreslit kruhy kolem chalup, stájí a chlévů
Rituály sv. Lucie
Dodržování tradic na svátek sv. Lucie
Česnek na dveřích
Mazat česnekem dveře, kliky, zámky a petlice

Etymologie

Ze slovenského "bosorka" - čarodějnice, kouzelnice. Souvisí s maďarským "boszorkány" (čarodějnice).