Polevik
Slovanský duch polí a úrody, mění svou výšku s růstem obilí.
Varianty jmen
Popis
Polevik nebo Polevoj (z "pole") je ruský duch polí, rovin a poledne. Ve slovanské mytologii jsou Polevikové polní duchové, kteří se objevují jako zdeformovaná stvoření s očima různých barev a trávou místo vlasů. Objevují se buď v poledne nebo při západu slunce a nosí černé nebo bílé obleky. Jeho výška roste a smrskává se s úrodou - je vysoký jako stéblo obilí až do žní, kdy se smrskne na velikost strniště. Utíká před kosou a schovává se mezi stojícím obilím; když jsou posekány poslední klasy, dostane se do rukou žence a je přivezen do stodoly s posledním snopem. Nemají rádi lenochy - líní polní dělníci mohou dostat od Polevika kopanec, nebo pokud ho potkají opilí a spící na poli, může je uškrtit.
Vzhled
Vzhled se liší podle regionu. V Bělozersku muž oblečený v bílém. V Jaroslavské gubernii ošklivý starý mužík. V Orelské gubernii černý jako země, hlava pokrytá zelenou trávou, bez oblečení. Popisován jako rozložitý trpaslík s tmavou zemitou kůží a trávou místo vlasů. Často oblečen v bílém, každé oko jiné barvy. Někdy má kopyta jako koza.
Chování
Šťastný polevik pomáhá s úrodou - pod jeho patronátem jsou plodiny vždy úspěšné. Nenávidí lenochy a opilce, které může i zabít. Mění velikost s růstem obilí.
Prostředí
Pole, louky, obilná pole, zemědělská půda
Schopnosti
- Trestání lenochů★★★★
Může kopnout nebo uškrtit líné či opilé pracovníky
- Patronát úrody★★★
Pod jeho ochranou jsou plodiny vždy úspěšné
- Změna velikosti★★
Mění výšku s růstem obilí - vysoký jako stéblo, po žních jako strniště
Ochrana
- Obětiny
Dvě vejce a kohout, který už nekokrhá, položené do příkopu u pole
- Polední odpočinek
Odpočívat v poledne jako úcta k polednímu času
- Pracovitost
Nebýt líný ani opilý při práci na poli
Etymologie
Z ruského "pole" (поле) = pole.
Kulturní původ
Původní slovanská
Zdroje
- Wikipedia - Polevik
- Slavic Spirit of the Fields - Brendan Noble - Brendan Noble